pátek 29. března 2013

Rutina a drobky

Překrásné jaro ve Sněhové lhotě

Tak zcela prvně, abych napsala tento článek, vydala jsem se do kavárny-sice ne jediné ve Sněhové lhotě, ale jediné do které jsem z mnoha důvodů ochotna vkročit. Patřičně jsem se nastrojila do svého staronového kabátu prvotřídní finské značky Marimekko pořízeného v sekáči za 10 euro a bot koupených v městě sexy mužů za víc než 100 euro, módní vesmír zůstal v rovnováze. Teď tu sedím jako pozér s kávičkou a notebookem a tvářím se jako super sofistikovaná spisovatelka, chcete mě? Intro bychom měli.

Už několik týdnů se těším, až budu moct s klidným srdcem napsat - taje. Trvá to asi týden a nesmírně si to užívám. Už žádné kolo ve smyku nebo minimální světelný rozdíl mezi dnem a nocí. Uvědomuji si, jak škodolibě to zní, vzhledem k tomu apokalyptickému dění v naší malé zemičce, ono to nakonec zase tak super krásné není, stále jsou tu ty kouzelné hromady sněhu pokryté několika centimetry špíny, samozřejmě kvalitně oloužičkované a to co odtaje, nám vyjeví svoje poklady – méně či více staré výkaly místních psů, co nikdy nepoznali volný výběh. Škoda, že páničkové nejsou tak striktní i co se týče úklidu. Takže se po dlouhé době divým. Uklízet bobečky, tady na Severu není oblíbená aktivita.

Po výletu do Ruska mi začalo dlouhé bezvýletové období, které mě společně s mým skvělým finančním stavem (o tom až později) uvrhlo do mírných depresí. A do toho ty Velikonoce, nikdy mě nenapadlo spojovat jejich otravnost se samotou, ale letos to tak asi bude. Je to jako Valentýn nejen pro zamilované. Pokud neodjedete domů, přijede někdo za Vámi. To je přece nad slunce jasné, že? No Fintýně ne, příště bych si to prosila písemně s dvouměsíčním předstihem. Tímto křičím do světa, přijímám jakékoliv hovory a konverzace nebo se z lehce ironické dívky stane zamindrákovaná otrava
Dneska to tu slepím z drobečků, co si tu sbírám už tak nějak od začátku.

All inclusive

Zmínila jsem se už někdy o místním stravovacím systému. To čemu mi doma běžně říkáme menza, je tady samoobslužnou restaurací, kde zaplatíte 2,6 eura a máte téměř vše. Tato neuvěřitelně přitažlivá cena zahrnuje hlavní chod – co se na talíř vejde, dvě sklenice nápojů – džus, domácí nealko pivo, mléko, voda; salát – umíchej si sám a pečivo. Musím přiznat, že se tu někdy přežírám, jen proto že můžu, ale moje malá česká dušička je velké nic proti nenasytnosti skrčka jménem Viktor. Je mi asi po ramena, všude se vecpe a sežere asi jako malá sviňka před porážkou a není to čech! Tento španělský jev by se dal nazvat ostudou erasmáků, protože jeho podnos obvykle připomíná to, co můžete sledovat, když si česká rodinka vezme půjčku na zájezd do Egypta násobeno pěti. Na druhou stranu je zábava sledovat ty udivené a zděšené výrazy všech co si jeho nálože všimnou. Původně jsem se s ním chtěla přátelit protože je z Valencie, ale za to mi mučení osobnosti nestojí.

Pradlenka madlenka

Ani moje úžasnosti se neobejde bez takových činností jako je praní. V přízemí mojí ubytovny se nachází cosi jako prádelna s rozpisem, který možná někdo dodržuje, ale já teda ne. Obvykle využívám hodin, které pokládám za veřejně volné… brzy ráno a pozdě v noci, s čímž je spojeno také plížení v domácí mundůru s mastnými vlasy a make-up postrádaje. Trochu bojovka. Kromě jednoho skvělého zážitku, kdy mi někdo vyházel moji várku z pračky, se mi dařilo být inkognito. Až do minulého týdne, kdy jsem se připletla do pracího cyklu finského kamaráda, jen finové tu totiž mají tolik hader, že můžou potřebovat dvě pračky současně. A tenhle můj kamarádíček mi po vstupu do síně ostudy oznámil vítězoslavně: „Já věděl, že je to tvoje.“ … jak to sakra mohl tušit. V dalších minutách si mohl prohlédnout moje sexy krajkované prádélko na cestě z pračky, a kdyby jen to prádélko, to bylo totiž následováno těmi super pohodlnými bavlněnými bombarďáky s hello kitty. Začnu používat rozpis, čestně slibuji.

Nekonečné Rusko

Potyboty pochopila, co znamenají Velikonoce a tak mě tu nechala napospas mojí stydlivosti a nesamostatnosti. Už týden válčím jako osamělý vojín Týnín s ruskou armádou. Ve škole začala nová studijní perioda a tentokrát jsem zapsaná pouze v anglických skupinách, což v praxi znamená, že teď nestuduji s finy ale s rusy, přesněji ruskami. Vážně jsem si polepšila, dokonce jsem si ve slovníku vyhledala slovo kvokat. A aby toho nebylo málo, na Velikonoce nám dorazí velkokníže Paša, aby obšťastnil svoji Princeznu špindíru a jejího páchnoucího oře.
The snowman party - sněhuláky stavět nešlo,
takže jsme si vytvořili falešnou vzpomínku.

Suvenýr-maker

A teď k mému finančnímu stavu. Jedním z nových předmětů je Product design, kde pod vedením podezřele milé finské designérky navrhujeme brýle. Součástí procesu je i výroba prototypu v ceně 160 euro. Jsem potěšena i vyděšena.

Teď jdu svůj nastrojený zadek odnést zpět do brlohu, je to boj, pořád to klouže a ty stockholmské boty přece jen nejsou tak pohodné jako krásné.

3 komentáře:

  1. Ahoj,
    měl bych na tebe dotaz jestli dovolíš :) Když budeš vytvářet brýle jaké budeš používat panty? V ČR se dají pořádně sehnat jenom letovací/zatavovací. Děkuji ti moc :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdravím, panty budeme, pokud je mi známo, používat letovací. Nevím, zda jsou tu k dostání i jiné, zadání je omezeno firmou, která nám bude vyrábět závěrečný model. :)

      Vymazat
    2. Děkuji moc za odpověď :) Škoda ty mi zrovna nepomůžou... Snažím se vyrobit dřevěné brýle a letovací či zatavovací panty nějak nesplňují mé požadavky - nejdou připevnit :D Doufám, že zveřejníš výsledek nebo dokonce vývojové fáze a užívej Finsko :)

      Vymazat