 |
Tradiční české Velikonoce, poskytly prostor pro zpověď
vcelku milé finské slečny (výjimka potvrzuje pravidlo),
fotka jí byla ukradena |
Je krev, když zmrzne modrá? Řekla bych, že jo, protože každé
finské holčičce se dostane výchovy, hodné princezen. Dle mého rozsáhle výzkumu provedeného
kvalitativní technikou jsem ke svému zděšení zjistila, že už se nikdy nemohu
stát ztepilou, nezdolnou finskou ženou. Prostě chyba ve výchově a co hůř, ve
vzdělání. Kupříkladu, ve svých 12 letech jsem zmeškala křesťanský kemp, kdybych
se teď objevila v kostele v bílém s troufalou myšlenkou, hnali
by mě koštětem - bezvěrkyně. Ale nedělám si iluze, že je možné sbalit Fina
v 5 měsících. O finské „randící“ kultuře až později. Dovednosti
dospívajících žen fatálně ovlivňuje vzdělávací systém, který mimo jiné zahrnuje
tři roky kurzu šití a dva vaření. Neexistuje tedy něco jako finská žena - nevařila, nešila nebo jo? V rámci
výzkumu bylo odhaleno i několik tajemství prozrazující že bezmezná lidská
blbost na severu neumrzne. Důkazem je dívka, která podle vločky na mikrovlnce
vytušila, že tento pekelný stroj i chladí, tedy dokáže udržet vaši domácí
zmrzlinu v tuhém stavu i několik dní.
A k tomu lovu chlapů, ne jelenů, sobů a medvědů – tam
by problém nebyl. 80% finské půdy je
neosídleno a zbylých 20% jen tak, jak když v Čechách silničáři začnou
sypat. Z předchozí informace plyne, že většina toho co se tu hýbe a žije
je zvěř a místní muži jsou s ní pevně spjati. Proto společně s prvním
sněhem (což je asi tak na konci srpna) přestanou hledat samičky a uloží
se k zimnímu spánku, k dalším činům se proberou až na jaře
(začátek května). Má-li samička z exotických krajin zájem ulovit pupkatého
metalistu se zálibou v nahotě, musí se začít nakrucovat hned, když
vysvitne první paprsek, má-li štěstí, po dvou měsících ji začne sameček
zdravit, po třech se usmívá. Pamatuje-li si ji do dalšího jara, má asi vyhráno.
Máte celou zimu na doplnění vašeho křesťanského vzdělání!
 |
Grilovačka uprostřed divočiny.
Pršelo a blejskalo se sedum neděl. |
Pokud nemáte zájem stát se poctivou křesťankou, můžete se společně
s ostatními exotickými zvířátky bavit. Zatímco, byla Potyboty navštívit
domovinu, téměř nic se tu nedělo, proto se moje žurnalistická aktivita snížila
téměř na nulu, nebudu Vás přece krmit béčkovým žrádlem. Během této zoufalé doby
jsem se jedenkrát vypravila sama samotinká do klubu, kde probíhala školní
studentská párty. Věřila jsem, že tam bude celá zoo, ale nebyla. Tak jsem si
dala jedno pivo, ano opravdu PIVO, které tu naštěstí pro mě nechutná jako to
naše a vyčkávala, jestli třeba někdo nedorazí. Takhle to zní ještě víc
tragicky, než jak si na to vzpomínám. Ale přece bych hned neodešla, ušla jsem
tři kilometry na dvanácticentimetrových kopejtkách pro nic? Jenže osamělá laňka
přitahuje paroháče, pro které zima neznamená ne. Mírně vypelichané paroháče.
Prokletí bylo naštěstí zlomeno, pár zvířátek dorazilo a vysvobodilo laňku.
 |
Kompromitující koláž z další povedené české party.
Design by Potyboty. |
Po třech týdnech samotářské výcviku dorazila moje spřízněná
středoevropská špindíra a dovezla zásoby, české víno a slivovice tekly proudem tři
dny a tři noci. Pak nastal den čtvrtý, vyhrazen na kocovinu, která nepřišla.
Děsivé a skvělé. A mimochodem „Je tu vlhko“ prohlásila Potyboty. Něco na tom
bude, protože boty, ve kterých mi už není zima, začínají čvachtat. Obzvlášť
pokud se banda exotických exotů udržujících nucená přátelství vydá na barbecau
a rovnou do národního parku. Nechci, abyste nabyli dojmu, že je tu snad hezky,
to není… mokrý sníh, déšť a vlezlá zima byly součásti menu.
Pokud udržím tohle hlemýždí tempo, bude příští článek ze
Sněhové lhoty, která už nebude naprosto nechutná, mokrá a šedá a z období,
kdy jsou Finové v říji.
Žádné komentáře:
Okomentovat