Krev zředěna běloruskou vodkou, dávka kávy zdvojnásobena,
kavárensko-barové povalečství uspokojeno, pařmenství přesyceno, stupeň
nepochopení 200%. Tak jsem zase doma, v doupěti, ve Sněhové lhotě. Poslední
zbytky alkoholu se definitivně vytratily a musím se spokojit s knackebrotem ke
snídani. Výlet do Tallinnu byl naplňující a zároveň vyčerpávající.
Den 1.
 |
| Reval café poprvé |
Protože je Sněhová
lhota místo, kde si i vrány obracejí, je nepříjemnou nutností při každém výletu
cestovat do Helsinek. Nepříjemnou rozumějme pouze tu nehoráznou cenu.
I při studentské slevě cesta vlakem stojí přibližně stejně jako jednosměrná
jízdenka na loď do Tallinnu. Vlak vám pak nalhává, že jede 140km/h, ale na odhalení,
že je to prachsprostý výmysl nepotřebujete ani žádný kosmický vzorec.
Tentokrát na výlet
nevyrazilo jen české duo Sporty a Potyboty, rozhodly jsme se užít si legraci s
ostatními exchange. Tak se ze mě, zcela nechtěně, stala delegátka školního
výletu. Myslím, že už jste si všimli, že mám trochu problémy s komunikací, tak
se dá asi očekávat, jak skvěle mi to šlo.
Výletnická
sestava: Rakouská-racionální-vždy-dospělá studentka medií, věční opilci Belgium
guys, neuvěřitelně-zmatené-vietnamské Káčko, konec-světa-čínské Elko a my dvě -
prudce inteligentní, krásné a sofistikované české ženy.
Po návštěvě
jednoho přístavu, ze kterého jsme neodjížděli, a přesunu přes celé město jsme
se konečně dostali na loď. Nelze nepoznamenat, že jsem si špatně vytiskla
nějaký cár papíru a tak jsem byla podezřívána ze sabotáže výletu. V mé
představě byla cesta na lodi něco jako jedna velká party. V místním tax free
shopu jsme si zakoupili velké balení překvapivě dobrého cideru. Když jsme ho v
rozverné náladě začali požívat, přišel security týpek a stejně rozverně nám
otevřené plechovky zabavil. Perfektní začátek.
Příjezd na hostel,
který jsem mimochodem taky vybrala já, byl poněkud rozpačitý. To co na fotkách vypadalo,
jako historická budova s parkety v interiérech byla smradlavá, plesnivějící
chatrč. Nebylo jiné volby, než pláchnout do liduprázdných ulic a dát si
medicínu před spaním. První zastávka byl pajzl pro místní, který překvapil.
Skvělá vodka, nápadité vybavení… ženlační rusové. Nevím, jestli my - krásné,
inteligentní a sofistikované ženy - ve skutečnosti nevypadáme jako úplné volně
dostupné blbky, ale mě teda nikdo rohlíkem neopije!
2. den
 |
| our shit (made by Czech girls and Belgium boys) |
Ranní výzva,
sprcha! Pozor, jen pro otrlé. Fotky nemám, protože byste mě podezřívali ze
sklonů ze sebepoškozování.
Po tom, co se
všichni členové našeho skvělého zájezdu nachystali k odchodu, my - ne už tolik
krásné české ženy- a belgičtí opilci s kocovinou, ostatní tak nějak s bez
názoru a bez kocoviny jsme našli tu nejúžasnější restauraci. Z tohoto místa
jsme si odvezla rozhodně ten nejsilnější zážitek. Skvělé jídlo, silná káva,
příjemná atmosféra. Moje nadšení sdílela jen Potyboty… což vedlo k poněkud
nepříjemnému rozpůlení naší skupiny. Opilci a abstinenti - jaké
překvapení.
Při procházce po
starém městě jsme si stihli postavit i sněhuláka ve tvaru výkalu, skvělé že!
Zcela bez ironie a keců, je tam hezky, fakt. Myslím, že v létě to musí být
doslova kouzelné. Berte to jako tip na romantický eurovíkend.
 |
| Reval cafe podruhé |
Večerní program snad
ani nemusím moc rozvádět. Začali jsme v našem luxusním hnízdečku, pokračování v
baru, který mi připomněl Brno a mé milované Podnebí. I když, tady se možná
pozastavím, protože tohle místo se zapsalo do našich vzpomínek jako Šukací bar.
V zadní místnosti, kde jsme si bohužel nechali bundy, bylo dostatečné přítmí
pro různé hrátky a při odchodu v tomhle koutku překvapil jeden rozdováděný pár
Potyboty, ale co víc, vyděsil zmatenou japonečku, která pak už nemohla
pokračovat v naší tour a utekla. Zakončení v klubu, kde jsme pro změnu děsily
my -české super hot ženy- svými trapno tanečky. Rusům se ale i tak líbili.
3. den
Kocovina, pizza,
která neviděla Itálii ani z rozjetého vlaku, nákupy, nákupy, nákupy, poslední
party. Tentokrát se naše skupina rozpadla definitivně. Užili jsme si skvělý den
bez všech dětí, co jsme tu měli na hlídání. Nakonec jsme zjistily, že se
obejdeme bez legrace. Večer jsme strávili ve dvou, romantika s popíjením vodky.
Belgičánci si užili svoji vysněnou party a ráno jsme je našli spát v botech,
beznázorští zůstali doma a čučeli do telefonu nebo kdoví co.
 |
| žádné zbraně, prosím |
Pokud tedy oddělím
pocity, které ve mě vyvolali moji spolucestovatelé od pocitů vyvolaných městem.
Byl výlet skvělý. Úplně jiný než Stockholm, ale uspokojení se dostavilo. Na závěr
par rad.
-
Za
každou cenu se vyhýbejte obědům s asiaty, alespoň pokud nejste hluší a slepí.
-
V
Tallinnu zajděte do Reval cafe poblíž náměstí na dýňovou polévku.
-
Nevěřte
fotkám na booking.com
Za 14 dní vyrážím
na pár hodin do Petrohradu. Tentokrát jen s Potyboty a čínskou slečnou
El.
Žádné komentáře:
Okomentovat