neděle 27. ledna 2013

My name is Kristyna and I´m an alcoholic (na odvykačce)



Protože Erasmus je program na podporu integrace mladé nastupující generace, neváhá pustit trochu žilou na dovádění ve sněhu pro 60 lidí. V Bruselu musí být docela sranda, když se můžou bavit, takovými low cost vtípky. Jsem zintegrovaná jak nikdy, dneska se lečím se společenskou kocovinou, odmítám se líčit, vycházet z budovy, natož tak mluvit. 

Six is sexy (hm kde?)

Program zábavného odpoledne:

Sáňkový kolotoč
Pojmenovali to zimní hry, vůbec mě nenapadlo, že to bude na úrovni olympijských výkonů, teda možná nebylo, ale pak nechápu, proč mě při každém kýchnutí bodne na 27 místech.  Na chatu (spíš megalomanské wellness centrum z 80. let) nás odvezl školní autobus, placený z programu Erasmus. Hned po příjezdu jsme si hromadně sežvýkali sendvič, sušenku a spláchly to fresh džusem a kávičkou, placené z grantu Erasmus, na integraci je totiž potřeba dostatek sil. Pak nás jediná zodpovědná osoba nad 30 let zcela nenásilně rozdělila do skupin. Cíle bylo dosaženo, z těch 7 lidí, se kterými jsem byla v olympijském týmu Six is sexy (to vážně není z mé hlavy), jsem neznala ani jednoho, což v mém případě znamenalo jediné, celý den jsem se marně snažila vzpomenout na jména. Marně, pamatuji si jen slečnu a stejně mám nutkavou potřebu jí říkat Lilo (s Stick), neuvěřitelné jak se někteří lidí podobají zvířátkům. I když je asi lepší být Lilo než pštros. Já bych na zvířecí stupnici roztomilosti od 1 do 10 nedosáhla ani -5, takže to že si pamatuji její jméno, je jen čirá závist.


Zpět k winter games, bylo to stejně infantilní, jak to zní, ale nejspíš proto to byla skvělá zábava. Navíc jsem ve druhé třídě projevila talent na skákání v pytli, tak jsem se mohla konečně projevit! 

Disciplíny: 

1. Sněžný fotbal
2. Běh ve sněhu s nohou přivázanou k Lilo (ve skutečnosti se jmenuje Angela)
3. Sáňkový kolotoč (viz. přiložená fotka, tohle totiž nejde jen tak popsat)
4. Co víš o Finsku? (jednoduše? NIC)
5. Koza, zelí a vlk
6. Umělecký skok do závěje
7. Hopkání v igelitovém pytli (v půl metru sněhu je to disciplína pro vrcholové sportovce)

Vybojovali jsme druhé místo (ze 7.) asi proto, že jsem dala toooolik gólů, což nedokazuje, jak jsem dobrá fotbalistka, jako spíš to, že moji kolegové mají jiné přednosti (o pár bych teda věděla).

Velká představovací akce, vážně se každý z těch 60 lidí zde musel zvednout a představit. Pro nikoho jistě není žádné překvapení, že tahle trapnost byla úplně k ničemu.

Oběd (hrazeno z programu Erasmus), klasická plychta s kousky neidentifikovatelného masa, asi paše nebo fob?

Procházka po zamrzlém jezeře... byla super, dokud se náš hlaví zodpovědný vedoucí, jediná osoba nad 30 let, přímo přede námi (Sporty a Potyboty) nepropadl. Záchranná akce byla děsivá vzhledem k jeho tělesné konstituci dýně. 
20. Propadání ledem je tak trochu národní sport, nic co by vás mělo děsit.

Sauna... hm většina exchangáků si chtěla vytvořit nesmyšlenou historku pro vnoučata o koupání v jezeře. Já budu buď lhát nebo budu bába suchar.

Cesta zpět do Sněhové lhoty autobusem (p-z-p-e)

Dojezdová

A protože zodpovědná osoba nad 30 let přežila a protože se na hrad chystá Becher pětibrad přišel čas pustit žilou z vlastních fondů. Moje ruská spolubydlící zahrála na smrt unavenou křehotinku pro svého ruského pašu přímo na kameru a party mohla začít. A pozor, tento zářný večer jsem zažila další svoje poprvé, dokonce dvě. První poprvé bylo hraní kulečníku, na to mají moji kolegové z olympijského týmu větší talent než na fotbal, bohužel na rozdíl ode mě, druhé poprvé: POPRVÉ JSEM SE VE FINSKU OPILA. Byl to krásný vítězoslavný pocit.

Žádné komentáře:

Okomentovat